Těsně před Vánočními svátky, 18.12.2024 by mělo dojít k senátnímu projednání Zákona o integračním sociálním podniku. Toto jednání je předposledním krokem před platností zákona, který by měl vstoupit v platnost od 1. ledna 2025
Nový zákon o integračních sociálních podnicích mění dosavadní stav „bez zákona“ a zasahuje mj. do oblasti zaměstnávání osob ze znevýhodněných skupin a veřejného zadávání.
Zákon je zásadní legislativní krok, který má za cíl nejen zvýšit šance znevýhodněných osob na zapojení do pracovního procesu, ale také posílit roli sociálního podnikání v České republice.
Nový pohled na zaměstnávání znevýhodněných osob
Integrační sociální podnik je koncept, který klade důraz na zaměstnávání lidí se specifickými potřebami – například dlouhodobě nezaměstnaných, osob po výkonu trestu, lidí bez přístřeší nebo osob se zdravotním postižením. Tedy zásadním způsobem rozšiřuje cílové skupiny zaměstnanců, na které stát myslí s podporu.
Aby však podnik získal oficiální status integračního sociálního podniku, musí splnit několik podmínek, mezi které patří zaměstnávání alespoň 30 % těchto osob a poskytování komplexní podpory zaměřené na jejich integraci do společnosti i na trh práce. V neposlední řadě musí projít registračním procesem MPSV.
Podpora zahrnuje nejen odborné poradenství a pomoc při řešení bariér, ale také tvorbu individuálních plánů, které mapují kroky k dosažení samostatného pracovního uplatnění. Podniky musí navíc zajistit služby sociálního pracovníka pro zaměstnance, jejichž situace to vyžaduje. Tyto služby sociálního pracovníka nemusí však zajišťovat vlastními silami, ale může je zajistit externím poskytovatelem.
Výhody a povinnosti integračních podniků
Status integračního sociálního podniku přináší řadu výhod, ale také závazků. Mezi hlavní benefity patří možnost čerpat finanční podporu ve formě příspěvků na zaměstnávání osob se specifickými potřebami. Například na každého takového zaměstnance může podnik získat příspěvek ve výši 1 000–2 500 Kč měsíčně po dobu maximálně dvou let. (Tato částka není prioritně určená na pokrytí mzdových nákladů zaměstnance z cílové skupiny, jak tomu je v současné chvíli na chráněném pracovním místě podle § 78 , ale jako příspěvek na zajištění podpory a odborného poradenství. Je tedy jasné, že „výhodnost“ směřuje spíše k cílovým skupinám osob se sociálním handicapem, na které bylo za současného stavu těžké žádat finanční podporu.)
Další finanční motivací je tzv. motivační příspěvek. Ten odměňuje podniky za úspěšnou integraci zaměstnanců na běžný pracovní trh, a to ve výši až 17 % jejich ročního mzdového základu. Tento příspěvek má pomoci podnikům, které se zaměřují na skutečnou změnu osudů svých zaměstnanců, a podněcovat je k dlouhodobé práci s těmito skupinami. Vyplacení motivačního příspěvku je nicméně podmíněné pracovní smlouvou u navazujícího zaměstnavatele, trvající po dobu 2 let.
Zákon o integračních sociálních podnicích může mít významný dopad na oblast veřejných zakázek, protože integrační sociální podniky mohou být zvýhodněny díky svému společensky odpovědnému přístupu.
Na druhé straně jsou s tímto statusem spojeny i povinnosti, včetně tvorby a udržování integračního fondu. Jeho nástup bude postupný po dobu 3 lech a bude se navyšovat po 5 % vlastního kapitálu do finální výše, který bude odpovídat minimálně 15 % vlastního kapitálu podniku. Integrační rezervní fond má sloužit výhradně na podporu zaměstnanců se specifickými potřebami.
Pravidla, která posílí důvěru
Aby systém fungoval transparentně, zavádí zákon přísné kontroly. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude nejen rozhodovat o přiznání statusu, ale také kontrolovat, zda podniky plní své povinnosti. Kdo například neoprávněně použije označení „integrační sociální podnik“, může čelit pokutě až 200 000 Kč.
První ustanovení zákona začnou platit již od ledna 2025, přičemž označení „integrační sociální podnik“ bude možné používat od července téhož roku.
Označení „Sociální podnik“ lze i nadále užívat a toto užívání není zákonem nijak omezeno.
Sociální podniky také musí vést detailní evidenci zaměstnanců a pravidelně předkládat zprávy o své činnosti. Tímto krokem se má zamezit zneužívání výhod a zároveň posílit důvěryhodnost tohoto modelu zaměstnávání.
Vliv zákona na oblast veřejných zakázek lze rozdělit do několika klíčových oblastí:
1. Zvýhodnění v rámci odpovědného zadávání veřejných zakázek
Veřejné zakázky mohou být zadávány s důrazem na společenskou odpovědnost, což zahrnuje podporu zaměstnávání znevýhodněných osob. Integrační sociální podniky, díky svému zaměření na osoby se specifickými potřebami, budou pro zadavatele atraktivní volbou. Zadavatelé mohou v rámci zadávacích podmínek zohlednit, zda uchazeči splňují principy sociální udržitelnosti.
2. Rezervace zakázek pro integrační sociální podniky
Podle § 38 zákona o zadávání veřejných zakázek (č. 134/2016 Sb.) mohou veřejní zadavatelé některé zakázky rezervovat pro subjekty, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo osoby znevýhodněné na trhu práce. Integrační sociální podniky splňující zákonné podmínky tak mohou být jedinými možnými uchazeči o tyto zakázky.
3. Povinnost zaměstnávat osoby znevýhodněné na trhu práce
Integrační sociální podniky zaměstnávají minimálně 30 % osob se specifickými potřebami, což může splňovat požadavky veřejných zakázek zaměřených na podporu zaměstnanosti. Zadavatelé mohou tuto podmínku zahrnout do kritérií hodnocení nabídek.
4. Možnost preferenčního bodování
V rámci hodnotících kritérií může být integrační sociální podnik zvýhodněn při posuzování nabídek. Pokud zadavatel klade důraz na sociální aspekty, například na zaměstnávání znevýhodněných osob nebo podporu místního rozvoje, může být tento přístup reflektován v preferenčním bodování.
5. Posílení povědomí a spolupráce s veřejnou správou
Zákon přináší jasná pravidla pro status integračního sociálního podniku, což může zvýšit jejich viditelnost a důvěru ze strany veřejné správy. Ta může aktivněji spolupracovat s těmito subjekty při přípravě zakázek, které cílí na podporu sociální soudržnosti.
Závěr
Zákon o integračních sociálních podnicích představuje první krok k jasnějšímu uchopení sociálního podnikání. Poskytuje nástroj, který umožní znevýhodněným osobám, které byly dosud opomíjené v cílené podpoře, získat zaměstnání ale také rozvíjet své dovednosti a překonat bariéry, jež jim brání v plnohodnotném začlenění do společnosti.
Pro podniky, které chtějí rozšířit spektrum zaměstnanců, nabízí zákon finanční podporu a také jasnější rámec, jak své aktivity plánovat a realizovat.
Nový zákon přináší také příležitost pro integraci sociálního podnikání do širšího kontextu veřejných zakázek, což může mít pozitivní dopad na jejich dlouhodobou udržitelnost a rozvoj.
Tento legislativní krok tak představuje novou kapitolu v podpoře sociálního podnikání a integrace znevýhodněných skupin v České republice, deklarovanou státem.
autor textu: Tereza Dostálová, ředitelka TESSEA
Projekt “TESSEA se rozvíjí”
Projekt “TESSEA se rozvíjí” umožní posílit vnitřní kapacity TESSEA, znásobit tak dopad aktivit TESSEA do společnosti. Současně přispěje k aktivní spolupráci všech důležitých hráčů na poli sociální ekonomiky na národní i mezinárodní úrovni.
PROJEKT „TESSEA SE ROZVÍJÍ“, CZ.03.02.02/00/22_039/0001377, JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ.
