Analýza dopadu zvýšení minimální mzdy na zaměstnavatele OZP

Co analýza ukázala

Ve velmi krátkém čase, od 26. do 31. září, TESSEA shromáždila data pro vytvoření analýzy dopadu výrazného zvýšení minimální mzdy při současné nevalorizaci příspěvku pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením. Cílem bylo předat Ministerstvu práce a sociálních věcí relevantní podklady o konkrétních dopadech této situace na podniky zaměstnávající osoby se znevýhodněním, a především na pracovní místa lidí, kteří patří k nejzranitelnějším skupinám na trhu práce. Zjištěné podklady budou dále předmětem jednání mezi MPSV a Ministerstvem financí.

TESSEA shromáždila konkrétní výpočty a zkušenosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením. Hlavní přehled analýzy obsahuje údaje od 42 podniků a organizací; samostatně je zpracován také kombinovaný scénář dalších čtyř podniků.

U respondentů, kteří jednoznačně vyčíslili roční částku nepokrytou příspěvkem, se dopad pohybuje od 10 200 Kč až po 2,6 milionu Kč ročně na jeden podnik. Tam, kde byl uveden také poměr k mzdovým nákladům, představuje rozdíl zpravidla několik procent, v některých případech však přesahuje 10 % a dosahuje až přibližně 17 %.

Číselné údaje nelze jednoduše sečíst ani z nich vytvořit reprezentativní průměr. Podniky se liší velikostí, strukturou zaměstnanců i způsobem výpočtu. Některé zahrnuly pouze přímý růst mezd, jiné také odvody, náklady na asistenci, zachování rozdílů mezi mzdami nebo nutnost předfinancovat vyšší mzdy před vyplacením příspěvku.

Nejčastěji uváděné praktické dopady

Podniky opakovaně upozorňují především na:

• omezení přijímání dalších zaměstnanců se zdravotním postižením,

• zkracování úvazků nebo rušení pracovních míst,

• snižování rozsahu provozní asistence a další podpory,

• tlak na vyšší pracovní výkon zaměstnanců,

• omezení investic, materiálu a dalších provozních výdajů,

• nutnost zvyšovat ceny, přestože podniky působí v silně konkurenčním prostředí,

• zhoršení finanční stability a v některých případech také ohrožení jednotlivých provozů či celé činnosti.

Zvlášť závažný je možný dopad na lidi s vyšší potřebou podpory nebo nižší pracovní výkonností. Právě jejich pracovní místa mohou být při nedostatku prostředků na mzdy a asistenci ohrožena jako první.

Děkujeme všem, kteří svými výpočty, zkušenostmi a sdílenými podklady přispěli ke vzniku této analýzy. Věříme, že se stane přesvědčivým podkladem pro Ministerstvo financí a podpoří rozhodnutí o nezbytné valorizaci příspěvku.