Dotazníkové šetření sociálních podniků: sektor roste, sílí a zůstává věrný svým hodnotám

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR uskutečnilo v roce 2025 v rámci projektu Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP) rozsáhlé dotazníkové šetření sociálních podniků. Jeho cílem bylo nejen zmapovat aktuální stav sektoru, ale také porovnat klíčové trendy s předchozími šetřeními z let 2019 a 2022. Výsledkem je závěrečná zpráva, která přináší cenný vhled do fungování, ekonomické kondice i potřeb sociálních podniků v České republice.

Kdo se šetření zúčastnil a v čem sociální podniky působí

Do šetření se zapojilo 119 sociálních podniků z celé České republiky, nejvíce z Prahy a z Moravskoslezského, Královéhradeckého a Ústeckého kraje. Přibližně polovina podniků funguje jako s.r.o., zbytek tvoří především spolky a obecně prospěšné společnosti. Podíl neziskových forem (37 %) zůstává stabilní a odpovídá výsledkům z roku 2022.

Nejčastější oblastí podnikání je obchod, následovaný vzděláváním a školením, stravováním a řemeslnou či uměleckou tvorbou. Šetření tak potvrzuje, že sociální podnikání zdaleka není omezeno na jeden sektor, ale má velmi široký záběr.

Sociální a integrační role: silná a stabilní

Drtivá většina sociálních podniků se veřejně hlásí ke své sociální roli. 9 z 10 podniků naplňuje hlavní charakteristiku integračního sociálního podniku – zaměstnávání osob se znevýhodněním. Výrazně narostl také podíl podniků poskytujících náhradní plnění, a to téměř na dvě třetiny (oproti 39 % v roce 2022).

Sociální podniky se dlouhodobě vyznačují důrazem na participaci zaměstnanců, otevřenou komunikaci a podporu na pracovišti. Tři čtvrtiny podniků poskytují svým zaměstnancům psychosociální podporu a většina systematicky zapojuje pracovníky do rozhodování.

Ekonomická kondice: návrat před covid

Z ekonomického pohledu přináší šetření pozitivní zprávy. Podíl ziskových sociálních podniků v roce 2024 opět vzrostl a sektor se vrátil na úroveň před covidovou krizí. Více než polovina podniků byla v zisku. Naprostá většina z nich reinvestovala alespoň 50 % zisku zpět do rozvoje podniku a naplňování sociální mise.

Hlavním zdrojem financování zůstávají tržby z vlastní činnosti a příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním. Zároveň se však dlouhodobě potvrzuje, že největší slabinou sektoru je nedostatek financí na investice.

Financování, veřejné zakázky a podpora

Přístup k úvěrům a finančním nástrojům zůstává problematický. Většina sociálních podniků o úvěr nikdy nežádala, nejčastěji kvůli administrativní náročnosti a požadavkům na zajištění. Silně se proto opakuje poptávka po mikroúvěrech, zárukách za bankovní úvěry a pokračování veřejné podpory.

Veřejné zakázky jsou vnímány jako perspektivní, nicméně v praxi tvoří pro většinu podniků pouze doplňkový zdroj příjmů. Sociální podniky by zde nejvíce ocenily větší osvětu mezi zadavateli a praktická školení k podávání zakázek.

Nový zákon o integračním sociálním podniku

Šetření se poprvé detailně věnovalo také Zákonu č. 468/2024 Sb., o integračním sociálním podniku. Přibližně polovina sociálních podniků o možnosti registrace ví, ale neplánuje ji využít. Mezi hlavní bariéry patří zejména administrativní náročnost a povinnost zřízení integračního fondu. Zájem o nezávislou certifikaci však výrazně roste, což lze vnímat jako alternativní cestu k posílení důvěryhodnosti sektoru.

Závěr: odolný sektor s jasnými potřebami

Dotazníkové šetření potvrdilo, že sociální podnikání v Česku je stále profesionálnější, ekonomicky stabilnější a zároveň pevně zakotvené ve svých hodnotách. Po obtížném období pandemie se sektor dokázal zotavit a znovu růst.

Zároveň se však dlouhodobě opakují stejné výzvy: nedostatek investičních financí, administrativní zátěž a potřeba cíleného poradenství. Pro další rozvoj sektoru je klíčové zaměřit se na funkční finanční nástroje, regionální síťování, snižování byrokracie a zvyšování povědomí o přínosech sociálního podnikání napříč společností.

TESSEA je připravena tyto výzvy pomáhat řešit a být sociálním podnikům oporou při jejich dalším rozvoji. A to prostřednictvím advokační činnosti, sdílení dobré praxe a posilování spolupráce v rámci celého ekosystému sociální ekonomiky.