Principy solidární ekonomiky očima člena správní rady TESSEA Ferdinanda Raditsche

01.11.2025

Solidární ekonomika není prázdný pojem. Je to živá myšlenka, která přetváří způsob, jakým přemýšlíme o podnikání, práci a společenské odpovědnosti. "Ukazuje, že je možné důstojně zaměstnávat lidi, kteří by jinak zůstávali mimo trh práce. Ať už kvůli zdravotnímu nebo sociálnímu hendikepu," konstatoval člen správní rady Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA) Ferdinand Raditsch.

Tlak na výkon a úspěch je často neúprosný

V klasickém byznysovém prostředí, kde je tlak na výkon a úspěch mnohdy neúprosný, zůstávají lidé s hendikepem často stranou. Solidární ekonomika ale nabízí jinou cestu. Aktivní zapojení do společnosti. A to vždy za podmínek odpovídajících možnostem a schopnostem každého jednotlivce. "Nejde o to dávat peníze někomu, kdo si je nezaslouží. Je třeba ho naučit 'lovit ryby', aby si je pak mohl sám obstarat," uvedl Ferdinand Raditsch.

Dobrým příkladem solidární ekonomiky je například odkaz podnikatele Tomáše Bati. "Ten dokázal propojit vzdělávání, práci i bydlení. Vytvořil systém, který dával lidem víc než jen výplatu," zdůraznil zakladatel Květné Zahrady, která se zaměřuje na poskytování sociálních služeb, výchovu a vzdělávání, ale také rozvoj lokální spolupráce a zaměstnávání. "Snažíme se pomáhat lidem a přispívat k lepšímu a harmoničtějšímu životu ve společnosti," poznamenal Ferdinand Raditsch.

Solidarita nemusí být v rozporu s prosperitou

Některé podnikatelské příběhy ukazují, že solidarita a odpovědnost nemusí být v rozporu s prosperitou. Šéf Květné Zahrady připomněl například slova Karla Schwarzenberga, jenž svůj restituovaný majetek nevnímal jako osobní vlastnictví, ale jako závazek spravovat jej pro další generace.

"Dlouho vedeme v ČR debaty o sociálním podnikání. Celá léta máme velmi propracovaný chráněný trh práce, a to se všemi jeho klady i zápory. Počítáme peníze, bavíme se o příkladech dobré praxe, jezdíme do zahraničí, inspirujeme se. A poněkud nám uniklo, že jsme především společenstvím lidí, nikoliv pouze "jednotek". Tu ekonomicky aktivních, tu nikoliv," řekl Ferdinand Raditsch a dodal: "Solidární ekonomika je široký pojem, jehož základem a hlavní hodnotou je "sociální ziskovost". V konečném důsledku představuje klíčový nástroj pro zajištění toho, aby byly dodržovány ideály sociální spravedlnosti a aby byla během plánovacích procesů věnována pozornost blahobytu nejzranitelnějších populací. Je to dlouhodobě udržitelný způsob fungování stále složitějšího lidského společenství."

Solidární ekonomika není podle Ferdinanda Raditsche o pasivním přijímání pomoci, ale o sdílené odpovědnosti. "Když mám větší možnosti nebo schopnost podnikat, můžu dát někomu příležitost pracovat a mít se dobře. Ne odsypávat drobky z našeho bohatého stolu, ale zajistit, aby si z něj mohl vzít díky své práci důstojný podíl, který mu náleží. A kdo nechce pracovat, ať nejí," prohlásil člen správní rady Tematické sítě pro sociální ekonomiku (TESSEA).

Ten dodnes vzpomíná na rady od svého otce, který svého času vařil sedm tisíc obědů denně v 35 provozovnách a měl 236 zaměstnanců. "Vždycky mi říkal, že stejně víc než jeden řízek k obědu nesním. A pokud ano, tak to se mnou nedopadne dobře," líčil Ferdinand Raditsch.

Podnikatel by měl znát správnou míru

Tato rada podle něj platí i v byznysu. Podnikatel by měl znát správnou míru. A ne se za každou cenu honit za ziskem. Důležitější je hledat cesty k odpovědnému, spravedlivému a udržitelnému soužití.

"Řadu let jsme vedli diskuze o sociálním podnikání. Od letošního roku máme konečně i zákon, který tento pojem zavádí do právního řádu. Podle mého soudu nastal čas začít diskuzi o nadřazeném pojmu, tedy o nikoli sociální, ale solidární ekonomice," zdůraznil Ferdinand Raditsch a pokračoval: "Jsem hluboce přesvědčen o tom, že bez zavedení principů solidární ekonomiky, bez jejich pochopení napříč subjekty ekonomiky a bez jejich postupné realizace nelze z dlouhodobého hlediska mít naše lidské společenství za hodné přežití."

Zda je česká společnost na principy solidární ekonomiky připravena, šéf sociálního podniku z Květné u Poličky nechce předjímat. "To opravdu nevím. Ale možná nastal správný čas to vyzkoušet," uzavřel.