Sociální ekonomika jako inspirace pro Česko. TESSEA vyrazila za zkušenostmi do Valonska

Jak může sociální ekonomika fungovat v praxi a co z osvědčených evropských modelů lze využít také v České republice? I na tyto otázky hledali odpovědi zástupci TESSEA během studijní cesty do belgického Valonska. Ředitelka TESSEA Tereza Dostálová a člen správní rady Ferdinand Raditsch se seznámili s prostředím, ve kterém je sociální ekonomika dlouhodobou součástí hospodářské politiky a důležitým nástrojem začleňování lidí do společnosti.

Česká republika se v oblasti sociální ekonomiky stále rozvíjí, zatímco některé evropské země mají za sebou desítky let zkušeností. Jedním z příkladů je belgické Valonsko, kde se sociální ekonomika začala výrazněji rozvíjet už v 80. letech minulého století a v roce 2008 získala legislativní ukotvení. Dnes je součástí promyšleného systému veřejné podpory, který propojuje podnikání, zaměstnanost, sociální začleňování i odpovědnost vůči místním komunitám.

Právě možnost poznat tento systém zblízka byla jedním z hlavních přínosů studijní cesty, kterou uspořádal Pardubický kraj. Za TESSEA se jí zúčastnili ředitelka Tereza Dostálová a Ferdinand Raditsch, člen správní rady TESSEA a zakladatel sociálního podniku Květná Zahrada a integračního sociálního podniku AureaBonum.

Když podnikání přináší užitek lidem i komunitám

Sociální ekonomika je širší pojem než sociální podnikání, jak ho známe v českém prostředí. Nejde pouze o vytváření pracovních příležitostí pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Důležitá je také samotná podstata podnikání: přednost mají lidé a společenský přínos, nikoli maximalizace zisku.

Podniky sociální ekonomiky často fungují na družstevních principech, rozhodují demokraticky a vytvořený zisk využívají především k dalšímu rozvoji své činnosti. Mohou působit v celé řadě oblastí – od recyklace, energetiky a stravování přes bydlení až po kulturu a běžné služby. Jejich přínos se neprojevuje jen v pracovních místech, ale také v rozvoji obcí, ochraně životního prostředí a posilování místních vazeb.

Ve Valonsku má tento přístup výraznou institucionální podporu. Sociální ekonomika má vlastní politické a finanční zázemí, specializované podpůrné nástroje a své místo také ve vzdělávání. Podle informací představených během cesty se podílí přibližně na 12 až 13 procentech pracovních míst v regionu.

Od recyklace po bydlení. Inspirace, která má konkrétní podobu

Jedním z nejsilnějších momentů cesty bylo poznávání podniků, které dokážou propojit ekonomickou udržitelnost se sociálním přínosem. Zaujaly například provozy zaměřené na recyklaci a renovaci použitých věcí. Část materiálů, které by jinak skončily jako odpad, se díky opravám a dalšímu zpracování vrací do oběhu. Z dřevěných zbytků vznikají v truhlárně nové výrobky a samotný podnik současně vytváří pracovní příležitosti pro lidi, kteří hledají své místo na trhu práce.

Ferdinanda Raditsche oslovil také model propojené sítě podniků Cortigroupe. Tu tvoří devět družstev a jedna nezisková organizace, které společně zaměstnávají přibližně 850 lidí. Vedle pracovního uplatnění nabízejí další návaznou podporu – od vzdělávání a zaučení přes pomoc s bydlením až po provoz zahradnictví, restaurace, žehlíren, menších obchodů nebo sociálních taxi.

"Všechno mají krásně provázané. Příchozí se zacvičují v práci, vzdělávají se, podnik jim v začátcích pomůže s bydlením, vytváří pracovní místa a renovuje domy. Systém se živí navzájem a je velmi úspěšný. Překvapilo mě, že řada těch věcí je opravdu přenositelná i k nám. Pokud budeme jen trošku přemýšlet, můžeme je využít," uvedl Ferdinand Raditsch.

Právě vzájemná provázanost jednotlivých činností ukazuje, že sociální ekonomika nemusí znamenat oddělené projekty závislé na krátkodobé podpoře. Může vytvářet funkční celek, v němž se zaměstnávání, rozvoj dovedností, bydlení a další služby navzájem posilují.

Podpora, která pomáhá dobrým nápadům vyrůst

Důležitou součástí valonského modelu je také podpora lidí, kteří chtějí sociální podnik založit nebo dále rozvíjet. K dispozici mají specializovaný podnikatelský inkubátor financovaný z veřejných prostředků, individuální poradenství, vzdělávání, koučink, sdílené kanceláře i pomoc s rozvojem podnikání. Využít mohou také speciální bezúročné půjčky určené na jeho rozjezd.

Smyslem těchto nástrojů není nahrazovat podnikatelskou iniciativu, ale pomoci životaschopným projektům překonat počáteční překážky a postupně se postavit na vlastní nohy. Bez kvalitního podnikatelského záměru totiž nepomůže ani dobře nastavený systém podpory.

Pro Českou republiku je to důležitá zkušenost. Máme sociální podniky, které dokážou spojovat ekonomickou činnost s řešením konkrétních společenských potřeb. Další rozvoj ale vyžaduje také stabilní prostředí, dostupné poradenství, vhodné finanční nástroje a srozumitelnou podporu ze strany veřejných institucí.

Evropské zkušenosti jako podnět pro další směřování

Evropská unie přijala v roce 2021 Akční plán pro sociální ekonomiku. Jeho cílem je vytvářet příznivější podmínky pro organizace a podniky, které vedle ekonomické činnosti přinášejí také společenský užitek. Zkušenosti Valonska ukazují, jak lze tyto principy proměnit v konkrétní opatření a dlouhodobou strategii.

Pro TESSEA je poznávání zahraničních modelů příležitostí k hledání cest, které mohou být užitečné také v českém prostředí. Nejde o mechanické přebírání zahraničních řešení. Důležité je porozumět tomu, proč fungují, jaké podmínky potřebují a které jejich prvky lze přizpůsobit domácímu prostředí.

Studijní cesta tak nabídla nejen pohled na fungující podniky, ale i inspiraci pro další debatu o podobě sociální ekonomiky v České republice. Ukázala, že propojení podnikání, zaměstnanosti a sociálního začleňování může být dlouhodobě funkčním přístupem – pokud má jasná pravidla, odpovídající podporu a prostor pro rozvoj samotných podniků.

Nové možnosti spolupráce s Bruselem

"TESSEA zároveň znovu navázala kontakty a otevřela nové možnosti spolupráce s Bruselem, který je důležitým centrem evropského dění v oblasti sociální a solidární ekonomiky. Vnímáme to jako významný krok, který nám umožní aktivněji vstupovat do odborných diskuzí, sdílet zkušenosti z českého prostředí a podílet se na utváření připravovaných veřejných politik v tomto sektoru. Považujeme za důležité, aby při jejich formování zazníval také hlas českých sociálních podniků a organizací, které každodenně dokazují, že ekonomická činnost může jít ruku v ruce se společenskou odpovědností. Právě propojení evropských zkušeností s potřebami a praxí v jednotlivých zemích může přispět k tomu, aby se sociální a solidární ekonomika stala pevnou a respektovanou součástí evropského hospodářství," zdůraznila ředitelka TESSEA Tereza Dostálová.